Na jaře roku 2018 začalo město Svitavy spolupracovat s profesorem Bohuslavem Maršálkem, vedoucím Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny a světově uznávaným odborníkem na sinice. Cíl spolupráce je jediný - zlepšit kvalitu vody v Rosničce.
Rybník Rosnička byl vždy místem jak pro rekreaci, tak pro rybolov. Město Svitavy chce tento styl zachovat. "Každý rok se pečlivě jedná o rybí osádce, která je poskládána tak, aby nedocházelo k ničení vodních makrofyt a zbytečně se nevířily sedimenty ze dna do vody, za což často mohou ryby jako amur, cejn nebo karas," dodal k této problematice vedoucí Odboru životního prostředí města Svitavy Marek Antoš.

Sedimenty jsou přirozenou součástí každé vodní nádrže, pravidelně se vrství na dno a představují jakousi paměť vodního útvaru. Obsahují různé živiny, zejména fosfor, což napomáhá k rozvoji sinic. Zavedená opatření na Rosničce mají za úkol řešit i sedimenty uložené na dně. "Odběry v roce 2018 provedené fyzickými vpichy nám daly jasnou představu o tom, jak na tom rybník je. Víme, že horní část, u přítoku Svitavy, je čistší, tzn. má menší vrstvu uloženého sedimentu, který obsahuje mnohem méně sinic. Druhá, dolní hlubší část, je na tom hůře. V roce 2018 měla dokonce v některých místech uložených až 145 cm sedimentů," vrátil se k původním odběrům Marek Antoš.

Sedimenty, tedy laicky řečeno bahno ze dna, je možné vytěžit a odvést. "V roce 2018 bylo reálně těžitelného sedimentu (pozn. autora: sedimenty v nejhlubších vrstvách a tam, kde je jejich mocnost nízká, nemají vhodný předpoklad k těžení) v Rosničce 47.500 m3 a jeho těžba, přeprava a uložení by vyšla na nejméně 75 milionů korun. Navíc z ekologického hlediska by veškerá manipulace výrazně ovlivnila nejen bezprostřední okolí rybníka, ale měla významný dopad na tzv. uhlíkovou stopu," vyčíslil dopady této metody Marek Antoš.

Profesor Maršálek doporučil alternativu k této klasické metodě. Položení vhodného aeračního zařízení kvůli lepšímu okysličení zvláště u dna; aplikaci probiotických bakterií, které napomáhají mineralizaci organických látek v sedimentu a tudíž snížení jeho množství; cílené využití vodních rostlin, které na sebe váží živiny, zejména fosfor, který pak nemohou využít sinice pro své množení; regulace rybí osádky. Tedy opatření, která jsou založena na přírodních procesech a přírodě blízká.

V říjnu 2021 byla provedena kontrolní kvantifikace sedimentů, kvůli zisku dat, jak zavedená opatření fungují. Celkový objem sedimentů v nádrži Rosnička byl v říjnu 2021 41.055 m3 (v roce 2018 byl celkový objem sedimentů 70.300 m3), což odpovídá úbytku o 40,33 %. Pokud budeme předpokládat, že oblasti s mocností sedimentů do 20 cm nebudou těženy z důvodů ekonomických a také proto, že jde většinou o mělké mineralizované sedimenty, které nejsou vhodné pro rozvoj sinic, je k odtěžení v tuto dobu 28.000 m3, tzn. úbytek o 42 %. Realisticky je potřeba ovšem počítat s tím, že mineralizací sedimentů se dostáváme také k hlubším vrstvám, které se stávají těžitelnými, takže dle integrace dat s těmito vrstvami vychází objem těžitelných sedimentů na 33.150 m3, což reprezentuje úbytek sedimentů oproti roku 2018 o 30,5 %.

"Fakt, že za 3 roky ubylo 30 % objemu sedimentů nádrže je možno označit za úspěch, který je nám znám spíše ze zahraničí než z našich podmínek. V příštích letech je potřeba pokračovat v započatém procesu a je nutno počítat s tím, že úbytek sedimentů již nebude tak razantní, protože v první fázi byly mineralizovány snadno rozložitelné organické látky v sedimentech, takže proces bude zpomalovat, ale bude-li v opatřeních pokračováno, lze očekávat, že sedimenty v nádrži Rosnička budou redukovány o 40 %," dodal k letošním výsledkům profesor Maršálek.

Zavedená opatření na zajištění kvality vody zatím město od roku 2019 stála 3,92 milionu korun a pro příští rok se počítá s nákladem do 2 milionů korun. "Oproti klasické metodě je tento způsob ekologicky i ekonomicky mnohem přívětivější a je skvělé, že už po třech letech vidíme takové výsledky," uvádí Marek Antoš.
Důležitým faktorem úspěchu je také mezioborová spolupráce uznávaných vědců po ose Bohuslav Maršálek (kvalita vody), Pavel Jurajda (rybí osádky) a Pavel Lustyk (vodní rostliny).