Společnost INA Lanškroun, výrobce modulů pro řízení teploty v autech, nabízí svým zaměstnancům nejen skvělý plat a sociální jistoty, ale především perspektivu zajímavé práce. Výrobní program se rozvíjí na základě poznatků vývojových a výzkumných center, uplatnění zde proto nacházejí rovněž vysoce kvalifikovaní odborníci. V Lanškrouně a ve Svitavách navíc vzniknou tréninková školicí centra, tzv. Schaeffler Academy, pro vzdělávání zaměstnanců v oblasti kvality i pro vstupní školení nově nastupujících pracovníků, rekvalifikace a do budoucna firma plánuje i duální vzdělávání žáků středních odborných škol a učilišť. "Tzv. profesní autoškola (kvalifikace na obsluhu a řízení jednotlivých technologií ve výrobě) si klade za cíl podpořit loajalitu zaměstnanců, zvýšit atraktivitu jednotlivých pozic a zajistit plynulý přechod absolventů škol do pracovního procesu ve firmě," vysvětluje ředitel společnosti Jan Goláň. INA Lanškroun dnes zaměstnává více než osm set lidí. Kvalitní zaměstnance vychovávané pro firmu od mladého věku považuje za největší bohatství.

"Jsem ráda, že výsledkem jednání byla dohoda obou stran na konkrétních krocích, které lze uskutečňovat bez ohledu na stávající legislativu," říká náměstkyně hejtmana zodpovědná za oblast školství Jana Pernicová. Společnost INA Lanškroun rozšíří svůj aktuální stipendijní program pro 60 žáků vykonávajících během roku praxi ve firmě, uskuteční den otevřených dveří pro veřejnost, a to i pro rodiče žáků základních škol, které do výrobního závodu dopraví speciálním autobusem, finančně podpoří nákup stavebnic pro rozvíjení technického myšlení a manuální zručnosti dětí v mateřských školách, pokusí se vytipovat zaměstnance firmy pro práci se žáky v technických kroužcích nebo na přípravu workshopů ve školách, bude se podílet na vybavení odborných škol moderními stroji a zařízením nebo při tvorbě školních vzdělávacích programů a v neposlední řadě zpřístupní provoz a tréninková školicí centra žákům a pedagogům.

Maximálně třídenní praxe žáků maturitních oborů ve dvou týdnech, kterou umožňují rámcové vzdělávací programy, se jeví jako nedostatečná. Právě tato skutečnost volá po systémové změně. Případná novela Školského zákona, který rozsah odborné praxe žáků stanoví, by školám umožnila pružněji reagovat na potřeby zaměstnavatelů. Dnes je totiž obvyklé, že firmy musí čerstvé absolventy škol po nástupu zaškolovat. Změnu by uvítaly také odborné školy, které se pevnějšímu sepětí vzdělávacích plánů s výrobní praxí rozhodně nebrání.