"Jsou to modernizace a přeložky silnic, které jsou a budou v majetku kraje. Chceme na ně získat finanční prostředky z jiných zdrojů, nejlépe ze SFDI. Od projektantů teď chceme slyšet, jak jsou s prací daleko, v jakých termínech můžeme projekty realizovat a v neposlední řadě kolik to bude stát," shrnul význam schůzky náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu Jaromír Dušek. Dodal, že projektanti řeší také průjezd pod železniční tratí v České Třebové. "Jedná se o zkapacitnění průjezdního profilu tří tunelů pod železničním koridorem. Už máme územní rozhodnutí. Jsme domluveni se Správou železniční dopravní cesty, která už má dodavatele své stavby. Jednat ale musíme ještě s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. I ono bude muset snížit profil silnice I/14 tak, aby se s naší "trojkou" potkala ve stejné výšce," dodal Dušek. Vše souvisí s rozšiřováním průmyslové zóny a veřejného nákladního železničního terminálu Metrans v České Třebové.

Projektanti se již delší dobu zabývají také projektem modernizace silnic II/315 a II/312 v úsecích mezi Týnišťkem, Chocní a Žamberkem. Na úseku dlouhém téměř 40 kilometrů bude nutné jednat s velkým množství vlastníků sousedních pozemků, kterých se nová silnice dotkne. Kvůli zvýšení bezpečnosti provozu a plynulosti dopravy dojde totiž i k narovnání silničního profilu. "Jsme ve stupni zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí. Na celý úsek se zpracovává diagnostika. Po projektantech chceme, aby do měsíce dodali přehled možné etapizace projektu, kalkulaci a termíny realizací stavby," uvedl ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.

Další akcí je například modernizace silnice II/358 z Litomyšle do České Třebové. V současné době probíhá výběrové řízení na dodavatele projekčních prací. Kraj připravuje také jednání se starostou obce Němčice, kde se má budovat protipovodňové opatření, nebo Zhoře, kde zase chtějí stavět nové chodníky. Své si k projektu řekne i město Litomyšl, které také plánuje investiční akce související s modernizací této vozovky. "V tomto projektu se musíme vypořádat nejen s bezpečností a únosností vozovky, ale také s hlukem a zklidněním dopravy," upozornil Miroslav Němec.

Velkým projektem je napojení silnice II/322 na D35 mimoúrovňovou křižovatkou v Dašicích a také napojení na dálnici Rokytna, Býště či obcí na trase Vysoké Mýto - Choceň. V těchto plánech projektanti museli řešit změny některých křižovatek - například napojení Ředické Lhoty bude na požadavek Policie ČR změněno z průsečné křižovatky na kruhovou. "Větším problémem je křižovatka se silnicí III. třídy směrem na Kostěnice. Tady se nám totiž vozovka potkává s cyklostezkou. Projektanti navrhli podchod, což by umožnilo křižovatku vypustit. Pokud ji tu totiž necháme, budeme porušovat normy určující minimální vzdálenost křižovatek. Budeme muset požádat o výjimku, ale narušíme tím plynulost a bezpečnost dopravy," přiznal ředitel krajských silničářů Miroslav Němec. O řešení této křižovatky bude kraj jednat se starosty Dašic a Kostěnic. "Výsledek bychom měli znát v květnu, kdy také bude dokončena EIA a zahájena majetkoprávní příprava. Pak bychom mohli požádat SFDI o dotaci na přípravu stavby," doplnil Němec.

O souvisejícím napojení Rokytna a dalších obcí na D35, resp. o variantě vhodné křižovatky, musí kraj jednat ještě s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Obce chtějí do projektu dálnice doplnit další křižovatku, u které ovšem podobně jako u Kostěnic nevycházely minimální vzdálenosti křižovatek. Součástí projektu je také přemostění Chvojeneckého potoka a podchod pro pěší. Na pokračování komunikace na Vysoké Mýto, Žamberk a Choceň je připravován investiční záměr, který musí v květnu schválit Rada Pardubického kraje.