V této souvislosti je zajímavé, že z litomyšlského zámku ani z krajského muzea v Pardubicích nebyl vyžádán žádný exponát - prostě proto, že takto významné exempláře nemají, uvádí historik poličského muzea PhDr. David Junek.
Poličské obrazy jsou vysoce ceněné. Snad kromě obrazárny Lobkowiczů, u
nás není srovnatelných kolekcí, jakou je galerie tří renesančních generací rodu Hohenemsů v Poličce. Na portrétech poutají pozornost mimo jiné i luxusní šperky, dodává.

Výstava představuje výběr z dochovaných renesančních portrétů ze sbírek českých a moravských hradů a zámků. Medailonky věnované mnohým slavným rodům přibližují osobnosti české a moravské aristokracie doby renesance, protestantské i katolické a jejich životních příběhy. České a moravské šlechtické rody připomenou heraldické a genealogické památky, archiválie, předměty uměleckého řemesla. Vystavené soubory rozšiřují také vybrané renesanční portréty, které do zámeckých sbírek přinesly aristokratické rody usazené v Čechách a na Moravě v pozdějších staletích.

Součástí výstavy budou také unikátně dochované renesanční textilie a příklady šperků.

Hortensie z Hohenemsu, rozená Medici, neteř papeže, má na obrazu z r. 1577 šperky se zelenými smaragdy. Ty byly považovány za krále drahokamů, zvláště pro svou nedostupnost, neboť egyptské doly královny Kleopatry
byly ztraceny. Až Španělé začali vozit smaragdy ze svých plaveb do Kolumbie. Ovšem největší pozornost si zaslouží článkovaný náhrdelník Eleonory z Hohenemsu na obrazu z r. 1613. Na zlatých článcích s drahokamy a perlami jsou fantaskní figurky s pestrobarevným emailem - tuto techniku ovládala v Evropě asi desítka tvůrců. Mimo jiné zlatník císaře Rudolfa - Andreas Osenbruck. Od něj se uchoval obdobný řetěz uložený dnes v Praze
ve Svatovítském pokladu. Řetěz je v pancéřové vitríně vystaven vedle poličského obrazu, doplňuje PhDr. David Junek.

Národní galerie v Praze pořádá od 15. října do 5. března ve Valdštejnské jízdárně, ve spolupráci s rakouskými institucemi, výstavu Arcivévoda Ferdinand Tyrolský. Ten je známý jako mecenáš umění a budovatel
pražského letohrádku Hvězda. Méně známé je, že do jeho služeb přešel od hrabat z Hohenemsu nizozemský malíř Anthoni Bays. Je autorem obrazu Zahradní hostina Hohenemsů. Obraz, považovaný za největší renesanční
skupinový portrét mimo italské území, o šířce 5,5 m s vyobrazením 54 postav, byl rovněž zapůjčen do Prahy.

V roce 2017 uplynulo 470 let od doby, kdy syn českého a uherského krále Ferdinanda I. arcivévoda Ferdinand II. Habsburský (1529-1595) přijel do Čech, aby zde zastupoval zájmy svého otce i celé habsburské dynastie. V
témže roce si připomínáme i výročí 450 let, kdy se arcivévoda ujal vlády nad Tyrolskem. Významná jubilea se stala podnětem k uspořádání rozsáhlé výstavy Ferdinand II. 450 Jahre Tiroler Landesfürst na zámku Ambras v
Innsbrucku, a následné výstavy v Národní galerii v Praze.

K poličskému obrazu Zahradní hostina Hohenemsů se dochovala rozměrná přípravná kresba v soukromé italské sbírce a nedávno byla dražena v New Yorku. Nyní je ve sbírkách École nationale arts Paris a je zařazena do
jejich rozsáhlého katalogu, spolu s reprodukcí poličského obrazu. K oběma výstavám byly vydány výtvarně luxusní a obsahově pozoruhodné katalogy o rozsahu 256 a 408 stran. Poličské obrazy zde jsou publikovány a
reprodukovány.

Jak je tedy vidět, o sbírky poličského muzea je živý zájem. Obě výstavy čtenářům doporučujeme ke zhlédnutí.